Obecně k založení společnosti v zahraničí

Nejdříve obchodní záměr, teprve poté jurisdikce

Důvodem proč se společnosti v zahraničí zakládají bývá často zvýšení bezpečnosti struktury podnikání, správa investic, držba podílů, oddělení rozdílných aktivit, ochrana majetku, nebo potřeba vybudování mezinárodního holdingu v tzv. “bezpečném přístavu” – jurisdikce se stabilním právním prostředím a vysokou mírou předvídatelnosti práva. 

Holdingové struktury se zahraničními prvky mají ale nezastupitelnou roli při expanzích na zahraniční trhy, zavádění zaměstnaneckých akcií (ESOP)​, mezigeneračním předání velkých rodinných firem, nebo při vstupech investorů (vč. venture kapitálu) a umožňují také snadnou alokaci nových projektů odděleně od zavedeného byznysu a ochraně oprávněných zájmů podnikatele. Uměle vytvořené holdingové struktury, které byly založeny pouze za účelem daňové optimalizace jsou ale problematické.

Výběr konkrétní země by tedy neměl být prvním krokem. Funkční řešení musí vycházet z reálného obchodního záměru  a respektovat právní, daňové i regulatorní požadavky dotčených jurisdikcí. Vhodné řešení lze určit až po vyhodnocení plánované činnosti, cílových trhů, struktury zákazníků a dodavatelů, očekávaných finančních toků, požadavků investorů a potřeb souvisejících s bankovními službami, a to nejen pokud jde o tzv. offshore společnost (obvykle firma založená v jurisdikci s příznivým korporátním, administrativním nebo daňovým prostředím, která podstatnou část své činnosti vykonává juridsikci v níže má registrované sídlo). Rozhodující je vždy legitimní účel struktury, její transparentnost a řádné plnění všech souvisejících povinností.

Sídlo vs. place of effective management + economic substance

Zápis společnosti v zahraničním rejstříku automaticky neznamená, že budou její příjmy zdaňovány pouze v dané zemi. Aby byla společnost považována za daňového rezidenta a zdaňovala příjmy v dané jurisdikci, musí být schopna prokázat reálnou a významnou ekonomickou přítomnost v zemi, tedy ekonomickou substanci. Pokud substance chybí, může to ohrozit využití výhod plynoucích z dohod o zamezení dvojího zdanění. Zároveň hrozí, že holding může být posouzen jako tzv. průtokový subjekt, což může přinést daňové komplikace u dividend, úroků, management fees a případně licenčních poplatků.

V praxi se při posuzování substance sleduje zejména to, zda jsou klíčová rozhodnutí o fungování společnosti skutečně činěna v dané jurisdikci a zda k nim existuje řádná dokumentace. Důraz je kladen i na pravidelné schůze orgánů konané fyzicky v zemi rezidence a na systematickou archivaci (zápisy, usnesení a další firemní dokumenty vedené v sídle společnosti). Podstatná bývá také dostupnost prostor v zemi rezidenství (nezřídka s požadavkem vlastních prostor nebo prostor pro vlastní výlučné užívání).

Kritickým prvkem jsou ředitelé zahraniční společnosti z pohledu rezidenství a kvalifikace, kdy alespoň jeden ředitel by měl být kvalifikovaným daňovým rezidentem a měl by být schopen činit autonomní rozhodnutí. Zohledňuje se rovněž zaměstnání a funkce u třetích stran ve skupině, a to včetně zaměstnání místního zaměstnance, jeho registrace u sociálního pojištění a vedení mzdové evidence. Mezi sledované body patří i místní bankovní účet, standardy výkaznictví (příprava a ověření účetních závěrek, audit) a také skutečná „kontaktnost“, nikoli pouze formální „registered office“, ale i weby, telefonní linky a identifikace domén.

Neschopnost zajistit a dlouhodobě udržet dostatečnou ekonomickou substanci může mít pro zahraniční společnost leckdy vážné důsledky - může dojít ke ztrátě daňové rezidence (pokud nebude např. prokazatelně osvědčeno řízení a vedení  v dané zemi), mohou hrozit např. srážkové daně, nebo sankce a pokuty ze strany lokálních autorit. V úvahu je třeba brát i omezení bankovních služeb - banky mohou odmítnout otevření účtu nebo ukončit existující vztahy. Společnosti bez substance navíc mohou čelit zvýšené pravděpodobnosti daňové kontroly, častějším auditům, přehodnocování daňových závazků a případným právním sporům.

Dodržování principů ekonomické substance je proto klíčové nejen pro využití daňových výhod, ale i pro stabilní a bezpečný provoz společnosti. 

Nízká sazba daně není jediným kritériem

Při výběru jurisdikce je nutné posuzovat širší soubor faktorů. Vedle daňového režimu hraje významnou roli reputace země, rating jurisdikce, stabilita a tzransparentnost právního prostředí, existence smluv o zamezení dvojího zdanění, existence smluv o výměně vzájemných informací, požadavky na účetnictví, audit, reporting, nebo míra související administrativní zátěže či zveřejňovaných informací.

Důležitá je rovněž dostupnost bankovních a platebních služeb. Otevření firemního účtu bývá v praxi náročnější než samotné založení společnosti. Banky prověřují skutečné majitele, původ finančních prostředků, obchodní model, očekávané transakce i vazby na jednotlivé země.

Založením společnosti celý proces nekončí

Zahraniční firma vždy vyžaduje průběžnou korporátní, účetní a administrativní správu. Je nutné podávat daňová přiznání, účetní výkazy a další povinná hlášení, obnovovat sídlo a případné licence, aktualizovat údaje o skutečných majitelích a sledovat změny místní legislativy, nastavit a dodržovat pravidla transferpricingu.

Právě následné provozní náklady a povinnosti bývají při počátečním rozhodování podceňovány. Dlouhodobě funkční struktura proto musí být nejen právně správná, ale také ekonomicky přiměřená rozsahu plánovaného podnikání.

SMART Companies pomáhá klientům s výběrem vhodné jurisdikce, založením zahraniční společnosti i jejím následným fungováním. Ve spolupráci s kolegy z poradenské skupiny PKF APOGEO zohledňujeme právní, daňové, transakční a korporátní souvislosti tak, aby navržené řešení odpovídalo konkrétnímu obchodnímu záměru a bylo dlouhodobě udržitelné.