Chystá se změna v přístupu k údajům v evidenci skutečných majitelů

Přístup k údajům v evidenci skutečných majitelů čeká patrně další zásadní změna. Počítá se s tím v rámci novely, kterou na příštím zasedání projedná vláda. Ministerstvo spravedlnosti povolí nahlížet do evidence skutečných majitelů pouze těm, kdo prokáží svůj „oprávněný zájem“, přičemž ministerstvo posoudí každou žádost individuálně. Zájemci o informace se standardně dostanou již pouze k aktuálním datům, kdežto historie zůstane vyhrazena úzkému okruhu nahlížejících (povinné osoby dle AML zákon a apod.). 

Evidence skutečných majitelů je veřejný registr, v němž jsou shromažďovány údaje o fyzických osobách, které fakticky ovládají právnické osoby a svěřenské fondy nebo z nich mají prospěch. Pochopitelným důvodem pro zavedení evidence skutečných majitelů je zajištění transparentnosti vlastnických vztahů a zamezení zneužívání korporací k praní špinavých peněz či daňovým únikům, do této evidence mají přístup úřady, soudy, banky, notáři a osoby povinné dle AML zákona. Měla jej dříve i veřejnost (tedy kdokoliv a s jakýmikoliv úmysly), část dat byla veřejně přístupná na internetu a bez nutnosti registrace a kdokoli si mohl dohledat jméno majitele, jeho podíl ve firmě či postavení. Na riziko zneužití údajů přitom upozornil ve svých rozhodnutích Soudní dvůr EU již v roce 2022. 

Až v prosinci 2025 pak ministerstvo spravedlnosti evidenci veřejnosti uzavřelo, a to v reakci na judikaturu českých soudů. V řadě jiných zemí EU přitom rozhodnutí SD EU dávno zohlednili a tyto evidence nejsou veřejně přístupné, zatímco v ČR bylo možné v klidu a zdarma nejen zjistit skutečného majitele, ale projít hospodářské výsledky, marži a zisky svého souseda, nebo konkurentů, více se dozvíte zde.

Autoři předmětného návrhu v předkládací zprávě uvádějí, že „Zavedení režimu přístupu veřejnosti na základě prokázání oprávněného zájmu je motivováno ochranou osobních údajů a soukromí skutečných majitelů,“ a Ministerstvo spravedlnosti zároveň dodává, že: „Cílem návrhu není omezit přístup k údajům o skutečných majitelích ze strany veřejnosti, ale podmínit přístup existencí důvodů, které takovýto zásah do soukromí odůvodňují.“

Objevují se však i kritické hlasy s tím, že novela ztíží práci novinářům, neziskovým organizacím či akademikům, jelikož po připomínkovém řízení se totiž zúžil okruh žadatelů pouze na ty, kteří se zabývají prevencí praní špinavých peněz, jelikož z návrhu vypadlo ustanovení „oprávněný zájem mohou prokázat i osoby usilující o předcházení korupci, střetu zájmů či o transparentní výkon veřejné správy“. 

Navrhovaná úprava tak odpovídá ve své podstatě standardní úpravě této problematiky uplatňované v jiných zemích EU, a reflektuje českou i evropskou judikaturu týkající se ochrany citlivých osobních údajů. Ostatně nízká úroveň ochrany soukromí a citlivých osobních údajů je nezřídka terčem kritiky nejen tuzemských, ale zejména zahraničních investorů. 

Jak u podnikajících fyzických osob, tak osob vykonávajících funkce ve společnostech obecně je dále i v Obchodním rejstříku veřejně dostupná řada osobních údajů, přičemž u těchto je potenciálně vysoké riziko zneužití např. pro katalogové podvody, nekalé konkurenční praktiky, cílené obtěžování, krádeže identity a podvodné zneužití v kombinaci s katastrem nemovitostí, stalking, obchodování s osobními daty aj. V dohledné době by proto měl být připraven také návrh, který by chránil i tato data.