Finanční správa si posvítí na umělé holdingy
1. 7. 2026
Finanční správa si posvítí na umělé holdingy
Finanční správa ústy šéfa daňové kontroly Generálního finančního ředitelství Jiřího Žežulky avizovala, že si posvítí na uměle vytvořené holdingové struktury, které byly založeny pouze za účelem daňové optimalizace. Důvodem proč se holdingy obvykle vytvářejí je především zvýšení bezpečnosti struktury podnikání, oddělení různých aktivit a ochrana majetku a nezastupitelnou roli mají také při expanzích na zahraniční trhy, zavádění zaměstnaneckých akcií (ESOP), mezigeneračním předání rodinných firem, nebo při vstupech investorů (vč. venture kapitálu) a umožňují také snadnou alokaci nových projektů odděleně od zavedeného byznysu. Zodpovědné řízení podnikatelských aktivit přitom představuje nejen plnění povinností řádného hospodáře, ale hlavně ochranu oprávněných zájmů podnikatele.
Při výstavbě a provozu holdingových struktur často dochází ke zcela legálnímu získání významných daňových výhod, zdá se však, že některé holdingové struktury mohou být podrobeny nepříjemnému nařčení, že vytvoření holdingu bylo umělé, pouze s cílem získání daňové výhody a z toho důvodu mohou být doměřeny srážkové daně v rámci dividendových toků.
Daňové orgány v takovém případě musí prokázat, že získání daňové výhody bylo jediným, nebo převažujícím důvodem jednání daňového subjektu. O tom, zda finanční správa či soud označí holdingovou strukturu za uměle vytvořené optimalizační schéma (fiktivní strukturu bez skutečného opodstatnění či funkce) a konstatuje zneužití práva, nebo zda půjde o legální transakci, nakonec rozhodnou podstatné „detaily“, mimo jiné to, zda bylo získání daňové výhody převažujícím cílem, nebo jen druhotným efektem transakce provedené z obhajitelného právního, ekonomického důvodu a jiných relevantních pohnutek. Je např. velmi vhodné se vyvarovat tomu, aby prostředky přes holding jen "protékaly", jelikož může dojít k ohrožení pozice holdingu jakožto skutečného majitele příjmu.
Ač se při budování holdingu z pohledu právního zpravidla dodržuje zásada oddělení provozních rizik od majetku – tedy aby holding měl minimum obchodních vztahů navenek, ve světle čerstvého judikátu 10 Afs 57/2026 – 48 se jeví, že právě tzv. pasivní holdingy (nesoucí minimální riziko, neboť de facto nemají jinou činnost či aktivitu než držbu a správu jmění), budou mít do budoucna obtížnou pozici při prokazování „jiných důvodů své existence než získání daňové výhody“. Klíčové bude, aby daňový subjekt byl schopen vše prokázat, tedy nejen odpovídající materiální a personální zajištění holdingové společnosti, ale i její relevantní roli ve skupině, např. smlouvami o poskytování vnitroskupinových služeb, správně nastavenými převodními cenami (transfer pricing), zápisy z valných hromad, atd. Neméně důležitý bude i celkový pohled na skupinu, případné faktické změny na úrovni vlastníků, zahrnující zapojení nástupnické generace nebo manažerů. Schopnost vysvětlit a doložit racionalitu transakcí i celkové koncepce může zlepšit kvalitně zpracovaná transakční dokumentace a tzv. defence file (soubor dokumentů prokazující důvodnost, oprávněnost, ekonomické opodstatnění a cenu určité transakce).
Dále je vhodné pro účely fungování v případě sporů mezi společníky nebo v rodině smluvně zhmotnit vize, cíle i strategii holdingu, dceřiných firem i akcionářů, a to formou akcionářských dohod, dohod mezi společníky či jiných praktických forem, které rovněž dokreslí celou koncepci fungování pro prokázání důvodů existence.
Nutno dodat, že aktuální zaměření finanční správy není „českou specialitou“, nýbrž takřka celosvětovým trendem, jehož cílem je boj proti daňovým únikům a přesouvání zisků. Finanční úřady napříč jurisdikcemi na holdingových společnostech standardně uplatňují pravidla tzv. „economic substance“ pomocí kterých zjišťují, zda je jejich podnikání v dané zemi skutečné či jen jde jen o formální schránku. Pokud substance chybí, může být ohroženo využití výhod plynoucích z dohod o zamezení dvojího zdanění a holding může být posouzen jako tzv. průtokový subjekt, což může přinést daňové komplikace u dividend, úroků, management fees a případně licenčních poplatků a jiných toků. Taková pravidla jsou dnes běžně uplatňována např. na Kypru, Maltě, v Británii či ve Švýcarsku, kde je zajištění splnění ekonomické substance standardně možné.
Vybudovali jste v před lety holding a plnění či výhody čerpáte dosud? Pozor, promlčecí lhůta běží od daňového tvrzení a podmínky splnění nároku na získání daňové výhody se posuzují podle norem účinných ke dni daňového tvrzení.
Rádi Vám pomůžeme revidovat holding i realizované transakce, připravíme defence file, doplníme transakční dokumentaci.
