Aktuální trendy v ochraně soukromí

Daňové aspekty jsou u drtivé většiny holdingů s mezinárodním prvkem již léta druhotné. V posledních letech výrazně stoupá poptávka po legitimních řešeních pro účely ochrany soukromí a vyšší míra diskrétnosti a ochrana alokovaných aktiv s ohledem na předvídatelnější a stabilní legislativu je nezřídka dokonce primárním důvodem pro výstavbu řady holdingů právně usazených v ostatních zemích EU či jiných reputabilních třetích zemích.

Stále častěji se také vyskytují řešení k ochraně soukromí a majetku využívající tuzemské svěřenské fondy. A cesta je to správná. Svěřenské fondy se osvědčují jako vysoce efektivní nástroj, který umožňuje silně chránit a mezigeneračně předat rodinný či jiný majetek (např. majetek získaný úspěšným podnikáním) před budoucími riziky, a to i v podobě exekucí, insolvencí, nechtěného dělení majetku a diskontinuity vlastnictví. Vedle shora uvedeného, je jednou z výhod svěřenských fondů i určitá míra anonymizace zakladatele a obmyšlených, neboť majetek ve fondu je ve veřejných rejstřících (katastr nemovitostí, Obchodní rejstřík apod.) veden pouze pod jménem svěřenského správce, k němuž je připsáno „svěřenský správce“. Úspěšně se tak uplatňují klíčové vlastnosti tuzemských svěřenských fondů - tedy neexistence vlastní právní osobnosti a oddělenost vlastnictví i správy majetku. Také obmyšlení mohou být jmenováni až dodatečně (do té doby však mohou být jejich práva omezeněji vymahatelná následkem posledních změn legislativy). Svěřenský správce je pak také označen v Evidenci skutečných majitelů, přičemž beneficienti (jsou-li jmenováni) vystupují případně jen jako koneční uživatelé výhod.

Jak můžeme v posledním roce sledovat, velmi sofistikovaným nástrojem nejen pro uspořádání majetku, ale zároveň i velmi účinnou ochranu soukromí, se nyní s ohledem na znalost institutu svěřenského fondu čím dál tím intenzivněji využívají také zahraniční trusty, ať již lichtenštejnské, lucemburské, novozélandské, maltské, nizozemské či kyperské. Výhodou kupř. kyperského trustu – resp. tohoto uspořádání je, že existuje ve formě zápisu u kyperské advokátní komory, což samo o sobě zaručuje vysokou míru jistoty i ochrany soukromí. Údaj o zakladateli je sice dohledatelný (zakladatelem může být kdokoliv), avšak údaje o obmyšlených veřejně dohledatelné nejsou. Získání klíčových údajů je pro zvědavce tedy dosti obtížné nejen pro jazykovou bariéru a mezinárodní faktor.

V porovnání s českým svěřenským fondem, který se z daňového pohledu chová jako obchodní korporace, což má své výhody i nevýhody, je kyperský trust obdobně jako jiné zahraniční trusty naopak tzv. daňově transparentní entitou. Kyperský trust tedy své zisky jako entita nezdaňuje, neboť je zdaňují až jejich přímí příjemci (beneficiaries), např. fyzické osoby, rezidentní v ČR. Z toho důvodu není kyperský trust jakkoli způsobilý vzbuzovat případné kontroverzní předsudky či podezření týkající se agresivního daňového plánování, což se jeví důležité mj. z pohledu oddělení hodnocení rizik finančními institucemi. Kyperský trust ovšem může držet podíly v korporacích i zajišťovat obchodní činnost.

Obdobně jako u svěřenských fondů, v souladu s právními předpisy daného státu vystupuje i v evidencích a registrech správce – tzv. „trustee“. Zajištění potřebné míry kontroly nad správou je možno zajistit prostřednictvím kontrolního orgánu trustu, kterým je obdoba dohlížitele - „protector“. Na rozdíl od české republiky, kde jsou pravidla pro správce téměř zcela volná, kupř. kyperský správce musí plnit profesní požadavky osvědčené zápisem v seznamu způsobilých osob.

Typicky pro zájemce např. z řad úspěšných podnikatelů, kteří hodlají zajistit rodinu do budoucna a zároveň požadují odstínit rodinný majetek od rizika a intenzivně chránit své soukromí a vlastnictví, tedy mj. kyperský trust může představovat zajímavou alternativu k českému svěřenskému fondu, navíc s výhodami mezinárodního prvku i delší existenční historií.

Mgr. Michael Dobrovolný