Smart Point
czen
czen

Slepý svěřenský fond v praxi: jak funguje blind trust a kdy dává smysl

Blind Trust takzvaný „slepý svěřenský fond“ se zejména v zahraničí využívá jako účinný a respektovaný nástroj pro odstraňování potenciálních střetů zájmů u osob zastávajících veřejné funkce. V minulosti si jej zřídili například američtí prezidenti Barack Obama, Donald Trump, nebo expremiérka Velké Británie Theresa May. Vedle efektivní a oddělené správy jmění, je hlavním důvodem pro zřízení slepého trustu  zabránění střetu zájmů, zejména u veřejně činných osob, politiků nebo vrcholově politicky exponovaných osob. Blind trust je jednoduše řečeno právní uspořádání jmění, které je vyčleněno či převedeno do správy svěřenského správce (trustee/fiduciary), aniž by osoba ve veřejné funkci měla průběžnou kontrolu nebo vliv na to jak je majetek obhospodařován, jak jsou například aktiva investována apod.

Klíčové znaky blind trustu:

  • Nezávislost správce (trustee/fiduciary): svěřenský správce je nadán úplnou diskrecí volností, jak bude majetek spravovat a spravuje jmění zcela nezávisle, bez pokynů.
  • Absence vlivu: zřizovatel ani obmyšlení nemají vliv na konkrétní složení portfolia ani o jednotlivá rozhodnutí správce.
  • Odstínění před vlivem: oddělením vlastnictví jmění jeho vyčleněním do správy od jeho původního vlastníka je minimalizováno riziko, že by osoba ve veřejné funkci zneužila své postavení k osobnímu prospěchu (například prosazováním legislativy, která by zvýhodnila konkrétní odvětví, ve kterém má jmění těžiště). 

Takzvaný slepý fond se tedy vyznačuje nezávislostí na konkrétní osobě, odděleností od této osoby, která fakticky nemůže spravovaný majetek (respektive ve fondu) ovládat. Osoba ve veřejné funkci tak nemůže fakticky ovlivňovat svými obchodními nebo investičními zájmy správce ani protektora při výkonu své funkce, a v zásadě není ani obeznámen s informacemi v čem konkrétně je majetek uložen. Blind trust může být buď odvolatelný, nebo neodvolatelný - ten po vzniku již nelze změnit. 

Právní definice blind trustu

Blind trust není v českém právním řádu výslovně specifikován, vhodným nastavením svěřenského fondu, případně i nadačního fondu inspirovaného anglosaským právem, by bylo v zásadě možné docílit stavu velmi blízkého blind trustu, za podmínky, že zakladatel sám sníží úroveň svých práv nad rámec zákona a sám omezí vliv na ovládání či požitky ze spravovaného majetku. 

V případě pravděpodobného budoucího premiéra Babiše vše nasvědčuje tomu, že nebyl ani zakladatelem či zřizovatelem fondu a fond bude možně zřízen v zahraničí, čímž vyřešil právní nejistotu pramenící z české legislativy. Ta totiž v podstatě značně ztěžuje blind trusty zřídit, protože v občanském zákoníku, je zakotveno, že zakladatel má právo dohledu, včetně jmenování či odvolání správce a podobně a má tak přímý i nepřímý vliv na svěřenský fond. Také díky zákonu o skutečných majitelích se zakladatel/zřizovatel fondu považuje za jednoho ze skutečných majitelů. 

Přestože konkrétní parametry a detaily nastavení Babišova fondu nejsou a pravděpodobně ani nikdy nebudou známy, podle dosavadních informací vše nasvědčuje tomu, že Babiš učinil kroky pro vyřešení střetu zájmu ještě obezřetněji než např. američtí prezidenti Barack Obama (některé zdroje uvádějí, že se o investice totiž starali jím pověření správci v rámci blind trustu), nebo Donald Trump (kdy zdroje uvádějí, že jmění rodiny Trump spravovali potomci). Ačkoliv v těchto případech nešlo tedy o blind trust v pravém slova smyslu, i tak se jednalo o dostatečné respektované řešení. 

Z lidského hlediska lze říci, že tomu, kdo se pro veřejnou funkci odhodlal vzdát se kontroly nad desítky let budovanou firmou, jednoduše patří respekt, bez ohledu na (ne)sympatie. Pochopitelně, ďábel může být skryt v detailu, mohou existovat různé „záchranné brzdy“, rozvazovací podmínky, schémata závazků, pokyny či ujednání s účinky odloženými na určitý okamžik, či jiné nástroje např. k navrácení vlivu, a to i v případech neodvolatelných trustů. Remcání a spekulace pochybovačů ale není na místě také, neboť z odborného hlediska jsou právní nástroje a možnosti řešení střetu zájmů jednoduše omezené. 

Řešíte nastavení svěřenského nebo nadačního fondu, mezigenerační předání majetku či minimalizaci střetu zájmů? Kontaktujte nás.

Cookies

Náš web používá cookies. Díky tomu vám můžeme nabídnout uživatelský zážitek více efektivní. Souhlas k ukládání cookies udělíte kliknutím na políčko „Souhlasím".
Souhlas můžete odmítnout zde.