Pozor i u jinak výhodných investic!

Česká národní banka (ČNB) opakovaně varovala před aktivitami subjektů, které nabízejí investiční služby a obchodování s komoditami, akciemi, kryptoměnami, ale i jiné typy investic, přestože některé tyto subjekty nemají oprávnění k působení na českém finančním trhu. Takové investice pak nejsou ze zákona mj. dokonce ani pojištěny.

Některé příležitosti investovat jsou totiž nabízeny subjekty neregulovanými ČNB. Může jít např. o alternativní fondy které provádějí správu majetku podle § 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, kde ČNB nevykonává dohled. Tyto fondy jsou pouze registrovány ve veřejném seznamu vedeném ČNB. Správci podle § 15 nesmějí shromažďovat prostředky od veřejnosti, nýbrž pouze od uzavřeného okruhu do 20 osob, nebo od tzv. kvalifikovaných investorů. 4. 10. 2023 ale vláda ČR schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech s účinností od 1. července 2024, který je aktuálně v Poslanecké sněmovně. 

V důsledku novely by mělo dojít k zavedení:

• povinnosti uvádět v názvu, že se jedná o rizikový investiční nástroj,
• zákazu uvádět v názvu slovo „fond“,
• povinnosti investora informovat o cílech a rizikovosti investice, poplatcích, investičním horizontu a strategii a že nepodléhá dohledu ČNB,
• minimální investice ve výši 125 tis. eur (nebude-li max. 20 investorů, jinak i méně),
• povinnost vyplnit investiční dotazník mj. o znalostech a zkušenostech investora,
• zákazu opětovného zápisu těch osob, které z registru vymazány pro porušení.

Je třeba říci, že alternativní fondy právě díky uvolněnějším pravidlům mohou spravovat rizikovější investice a díky tomu také často dosahují velmi výhodného zhodnocení. Řešené změny by ale měly omezit riziko vzniku opravdu problematických subjektů.

Investiční příležitosti ale nabízejí často neveřejnými cestami i zcela běžné obchodní korporace – tedy akciové společnosti (a.s.), společnosti s ručením omezeným (s.r.o.), nebo evropské společnosti (SE). Ty si přitom může založit v podstatě každý, popř. si velmi snadno pořídit již plně funkční hotovou ready-made akciovou společnost (a.s.), nebo evropskou společnost (SE) a podnikat v podstatě ihned. Stačí hodinová schůzka u zkušeného poradce.

Množí se tak možnosti „privátních investic“ v podobě nákupu dluhopisů a jiných cenných papírů, nákupu zlata, či investic do nemovitostí či jejich výstavby, které mají sice reálný základ i funkční ekonomický model, přesto vůbec nezaručují, že bude pro investora investice výhodná, nebo výnos obdrží v dohledné době. 

Vzhledem k tomu, že většina realitních fondů je určena pro kvalifikované investory, tedy pro ty, co investují od milionu korun výš, může být investice v menším měřítku nabízených těmito „nefondy“ lákavá pro menší retailové investory. To by samo o sobě nebyl problém. Ačkoliv to mohou být investice velmi zajímavé a řada alternativních fondů nebo i privátních investic generuje velmi slušné výnosy, je třeba se mít na pozoru. Investor, ač se totiž stane řádným akcionářem, v řadě případů nemusí mít reálnou možnost dostat se snadno k výnosu. Stačí totiž poměrně jednoduchá úprava stanov, která buď umožní učinit potřebná rozhodnutí managementu, nebo také umožní svěřit rozhodnutí o výši dividendy valné hromadě, čehož následkem může být letitý „freeze out“ (stav kdy se minoritář nemůže dostat k výnosu), nebo se může investor dostat do situace, kdy někteří akcionáři dividendy obdrží a jiní nikoliv. A totéž platí o výplatě jiných vlastních zdrojů společnosti. 

Proto je zcela u těchto typů investičních příležitostí nezbytná mj. analýza stanov společnosti (zejména s důrazem na možnost jejich změn, práva která jsou spojena s akciemi) a také revize daňových dopadů metody, kterou budoucí společník/akcionář – resp. investor své peníze poskytuje ale má i získat. To je totiž základní podmínkou, že bude investice výhodná pro investora. Tomu ale řada zejména retailových investorů (tedy těch, kteří investují řádu tisíců a desetitisíců korun) nevěnuje vůbec pozornost. 

Pokud navíc existuje smluvní ujednání o zpětném odkupu akcií nebo podílů za stanovenou cenu, je třeba obezřetnosti dvojnásob. Z atraktivní investice, se totiž může v důsledku nejen pro drobného, ale i kvalifikovaného investora, stát jen dlouhodobá a nevýhodně úročená zápůjčka, s nejistou návratností.