KONSOLIDAČNÍ BALÍČEK či nevyžádaná pošta? Zdanění prodejů firem (ne)bude?

Stav, ale hlavně vývoj veřejných financí není dobrý, a to se vláda rozhodla řešit. Jde nepochybně o legitimní cíl. Řada firem a odborníků ale opakovaně zdůrazňuje, že některé body jsou kontraproduktivní. 

Zvýšení sazeb daně z příjmů právnických osob a zrušení daňových výjimek u fyzických osob sice Českou Republiku přiblíží k sazbám obvyklým v některých západních evropských státech, ovšem v prostředí ČR, kde máme vedle dlouhodobé nedostupnosti pracovních sil, turbulentních změn legislativy, složitých daní a nekonečného procesu stavebního řízení, také problém s obřím byrokratickým aparátem i chybějící infrastrukturou. S atraktivitou ČR pro zahraniční investory je to tak docela nahnuté. 

Při rozhodování o načasování divestic, přeměn, holdingizací i mezigeneračních předání v segmentu malých a středních podniků či rodinných firem, svou roli také pochopitelně hrají navrhované změny, jako např. zavedení limitu osvobození 40 mil. Kč u fyzických osob při prodeji podílů. Řada firem na nic nečekala, realizují se desítky transakcí. „Poslední pozměňovací návrhy ke konsolidačnímu balíčku předpokládají odklad změn o 1 rok. Je vysoce pravděpodobné, že ti, kteří plánované transakce nestihnou, pochopitelně začnou využívat holdingy, svěřenské fondy a trusty, třeba i mimo ČR. Řada těch co by se jich limit týkal, ale zůstává úplně v klidu, jelikož jsou již dávno v bezpečí v minulosti založených holdingů, svěřenských fondů, nebo zahraničních trustů či nadací.“ říká Michael Dobrovolný, místopředseda legislativní rady AMSP a manažer společnosti SMART Office & Companies z poradenské skupiny PKF APOGEO a dodává, že zahraničních investorů se zmíněný limit vůbec nedotkne. 

Přestože stát musí radikálně spořit, byrokratický aparát enormně bobtná! Rekapitulace je zdrcující. V ČR máme více než 200 typů úřadů, které např. dohlíží na to, zda podnikatelé plní cca 2000 povinností. Podnikatelé pak administrativou stráví zhruba až 300 hodin ročně.  Stát zaměstnává téměř 500 tis. lidí. což veřejné rozpočty stojí cca 300 miliard ročně. V tomto světle pak jakákoliv smysluplná úsporná opatření konsolidačního balíčku působí jako nepovedený žert. Téma snížení enormní byrokratické zátěže přitom spojuje podniky napříč celým spektrem, jak ukazují některé výzkumy.

Ať už jde o zvýšení odvodů OSVČ, nebo zvýšení sazby korporátní daně na 21%, čeští podnikatelé mají ambice se popasovat téměř s čímkoliv. S bobtnající byrokracií a nepředvídatelností právního prostředí,  jim však patrně dochází trpělivost. Nemálo podniků se totiž rozhodlo či uvažuje o přemístění svých aktivit do zahraničí, ať už do Polska, Maďarska, Nizozemí, nebo rovnou za oceán. Nejde jen o giganty jako EPH, demotivované firmy jako Wedos, ale i národní klenoty, jako je Petrof. Také zahraniční investoři nadcházející daňové změny neignorují. Naopak, někteří znejistěli a přepočítávají své investiční modely. Investoři např. z Maďarska, Polska, Nizozemí či fondy z Lucemburska, kteří měli našlápnuto k založení dceřiných společností či akvizicím v ČR, skutečně proces vstupu pozastavili a vyčkávají“. Legislativně chabé a byrokraticky náročné prostředí také působí, že firmy které pracují s kryptoaktivy, jsou nuceny domicilovat své aktivity např. ve Spojených arabských emirátech.

„Sledujeme ale také paradoxně pozitivní implikace pro českou ekonomiku z důvodu očekávání překotných politických změn na Slovensku. Řada slovenských firem směřuje své aktivity, nebo rovnou přesouvá svůj holding do ČR, kde hledá nejbližší „klidný“ přístav. Také vleklý konflikt na Ukrajině přiměl tamní podniky např. v segmentech výroby stavebních materiálů, zemědělství, nebo strojírenství, jak ke krokům směřujícím ke vstupu na trh v ČR, tak komplexnímu přesunu holdingu do ČR.“ dodává Dobrovolný. 

S odchody firem do zahraničí se ale nepotýká jen ČR. Zatímco německé firmy se stoletou historii odcházejí pryč a tamní automobilový průmysl není schopen konkurovat čínským ani americkým výrobcům, Evropa se snaží o obranu uhlíkovým cly. Dokonce i koncern Volkswagen zvažuje přesun za oceán.  Proměna, ale i obchodní a ideologická závislost české ekonomiky na klesající německé ekonomice by měla být vnímána jako zásadní téma, závěry analýzy zpravodajského webu Politico dostupné ZDE jsou totiž velmi znepokojivé.

Nezbývá než dodat, že na principu minimální či přiměřené administrativní zátěže, jednoduchého daňového systému a hlavně stabilním právním prostředí profitují jak různé banánové ostrovní ekonomiky, o kterých si můžeme jinak myslet cokoliv, tak i vyspělé ekonomiky jako Švýcarsko, Nizozemí, Lichtenštejnsko a jiné. Představují totiž bezpečný přístav, jelikož mají stabilní právní prostředí a příznivé podmínky pro efektivní fungování holdingových struktur. Nechceme-li být svědky toho, jak za potlesku byrokratů dochází k deindustrializaci Evropy a odchodům firem jinam, není jiné cesty než vytváření příznivých podmínek pro podnikání a investice.

® Michael Dobrovolný